Everything and nothing about me

4. prosince 2010 v 19:27 | May Darrellová


Jsem obyčejná holka, která bydlí kousek od Brna s velkými sny, který se mi snad plní kousek po kousku.
Nesnažím se zapadat do této společnosti, nechci se zahrabat v mé rodné zemi, o které lidi v ostatních zemích ani neví (ano, britští společníci mi kolikrát říkali, že jsme stále Československo a hodně se divili, když jsem jim to vyvracela - zjevně je stále rok 1992).

Jak jsem se už zmínila, bydlím nedaleko Brna v jedné malebné vesničce, která je už tak velká, že to ani vesnice není, s počtem obyvatelů více než v jiných. Bydlím v rodinném domě se zahradou a s mým Bernským salašnickým psem (wuuu ano, takový to velký tele, který když se prožene kolem, všechno shodí, země se otřásá a všichni si myslí, že jede vlak).

Narodila jsem se v dubnu, čili jsem aprílové dítě, což na mě zvesela sedí, moje nálady se střídají dost často. Z radosti přejdu na vztek ani nevíte jak. :D
Stále si stojím však za tím, že jsem přátelská (někdy až moc a vymstí se mi to), snažím se v lidech vidět jenom to dobré, ale někdy je to těžké. Snažím se lidem pomáhat, když vidím, že o pomoc opravdu prosí, takže vychcaný lidi snadno ignoruju. Hodně lidí mi říkalo, že navenek vypadám jako arogantní a namyšlená *** - což opravdu nejsem, stačí mne pouze poznat. A myslím, kdo mne tu zná už nějaký pátek na blogu, víte alespoň z části, jak se vyjadřuju. :)
Když mě něco trápí, dusím to v sobě, abych ostatní nezatěžovala - vím, není to dobré, ale je to moje povaha. Radím ostatním lidem, ale nechci slyšet rady od jiných - ano, jsem umanutá a tvrdohlavá.




Na prvním místě je můj pes, sice jsou jí už tři roky, ale stále je to moje štěně! Ona je můj koníček a moje povinnost, které se ráda věnuju, jelikož je jediná, kdo mě nezradí. Pejskomili pochopí. :D
Na druhém místě je rozhodně psaní, což dokazuje moji vytrvalost na internetu. Ano, jsem tu aktivní od třinácti let mého života, když jsem poprvé usedla ke stolu a začala laicky psát ( a laicky dodnes). Tehdy jsem projížděla internet a narazila jsem na hetero povídky a začetla se, poté je začala i psát (jo, teď je to pro mě nemožný). Pak jsem narazila na stránky, kde se objevil pojem slash povídky na Harryho Pottera - a už to jelo. Zprvu jsem se na to netvářila nijak zvlášť nadšeně, bylo to pro mě nový a o homosexualitu jsem se nijak zvlášť nezajímala.
Od té doby jsem se na ony stránky k tomu stále vracela a přemýšlela jsem nad tím, začala jsem číst další a další slash, až jsem ho i začala psát. Pak jsem to rozšířila i na yaoi. Od té doby píšu pouze homosexuální povídky.

Mezi další mé záliby patří fotografování, což jsem postoupila až tak, že jsem si nechala koupit special foťák a ne zrovna levný. A maluju, nechci se vychloubat, nejsem nijak dobrá, ale ani ne špatná. :D Dost lidí mi říká, že mi to jde.

A poslední věc jsou jazyky a kultura - neboli cestování. Unavuje mě být pouze na jednom místě, rychle se začínám nudit a poslední dobou nemám takovou pozornost, jakou jsem měla. Proto cestuju, poznávám nová místa, kulturu a lidi (a že jsou opravdu všude jiní). Nikdy jsem neměla ráda angličtinu, nesnášela jsem, když jsem se do ní musela učit, ale po maturitě, když jsem z ní odmaturovala, mě to chytlo a začalo mě to bavit.
Lidi - to, co nám říkali rodiče, - učte se jazykům a otevře se vám svět - je pravda pravdoucí. Díky tomu jsem potkala tolik nových lidí...

Je to překvapující, ale dokonce moje maličkost hraje na piano, jop... od začátku základky, zahraji si i teď ráda. Odreaguju se a procvičím prstoklad. :D
Nejsem velký čtenář, přímo nesnáčím bichle, kde je hromada tisíc stránek, ALE... posledních pár let jsem se zažrala do GoT (pro neznalce Game of Thrones), a tak jsem neodolala a koupila si i knihy. Mezi daší autory beru i Jo Nesbo, Lord of the Rings (LOTR) a Harry Potter, který rostl se mnou (ano, první díl byl, když jsem byla v první třídě na základce).
HUDBA. To je pro mě srdcovka sama od sebe, kdy si ji pustím na plný pecky a basy mi rozvibrují i prkýnko od záchodu. Nemám vyloženě jeden druh žánru, který se mi líbí, prostě se mi musí líbit písnička a pak je mi jedno, od koho je, nebo jakého žánru (ale koho mám opravdu ráda, je Pitbull, Jeffree Star, Pharell a plno dalších.

Dříve jsem hltala jedno anime za druhým, ale poslední roky už mě to omrzelo, a tak už se na nic nedívám a ani nepíšu. Dávám přednost originální tvorbě, seriálům a filmům, Harry Potterovi a tak, což můžete vidět i na stránkách.

Ráda se bavím, chodím s přáteli ven, do klubů, hospod (na "jedno" a vracím se s úsvitem) :D nebo jít za zábavou do gay barů. Přátelé jsou pro mne jako pohlazení na duši, zvlášť někteří, kterým se mohu s klidem svěřit.



Nebudu vám zatěžovat život problémy, které se týkají mé osoby. V každé rodině je něco, i mě se to nevyhlo - a že jich je.
Ale žiju, držím se zuby nehty a možná kvůli tomu všemu jsem se uchýlila ke psaní, abych utekla od reality (věřím, že i mnozí z vás).
Mám základku, což je jasná věc - je povinná pro všechny, studovala jsem na střední škole v Brně sociální práce, kde jsem úspěšně odmaturovala (byla jsem docela mezi těmi lepšími studenty). :D
Pak jsem odjela z České republiky pryč, jelikož jsem celý čtvrťák mluvila o tom, že jestli se nedostanu na výšku, odjedu jako an au-pair do UK (England). Nakonec se tak stalo a já celá natěšená odjela na celý rok. Procestovala a podívala jsem se všude po Anglii a našla si plno kamarádů a zlepšila angličtinu. Ach, lidi, těch gay barů tam... :3 :D
Momentálně pracuji, abych si vydělala peníze znovu na odjezd do Anglie. :)

Na závěr bych vám chtěla sdělit rychlá fakta o mé osobě.
Nebude toho moc, pouze pár krátkých věcí, které nesnáším, nebo miluju.

  • Mezi mou oblíbenou barvu, patří pistáciová (není to jen tak ledajaká zelená, ale speciální druh odstínu), dále modrá nebo fialová
  • mám plno hříchů, které mne nijak netěší; cigarety (pouze, když jsem ve stresu a potřebuju se uklidnit nebo když jsem ve společnosti a společnost je alkohol a přátelé
  • vodní dýmka; miluju, ty různé příchutě, které si můžu dát
  • nesnáším kokos a rozinky (ale hrozny mi nevadí)
  • když se mi něco nevede zahrát na piano, tak do toho mlátím jako retard :D a obecně, když mi něco nejde, nadávám, že kolem mě lítají samá sprostá slova
  • nesnáším vlasy v culíku, jediná výjimka je, že je nesnesitelné vedro
  • jsem cholerik a ve znamení beran (skopec) - vražedná kombinace
  • ráda chodím bosá, až je opravdu nesnesitelná zima, tak si beru ponožky nebo papuče
  • dávám přednost značkovějšímu oblečení (ale ne vždy)
  • miluju, když někdo nosí košile (sama je nosím ráda)
  • miluji Anglii (kulturu, ty lidi, anglické hospůdky), moře, mé přátele, moji rodinku a samozřejmě mého pejska
  • doma mám tolik voňavek, laků na nehty a kosmetiky, že bych si mohla otevřít drogerii
  • začala jsem hrát na kytaru, ale díky mé netrpělivosti, jsem záhy hned přestala
  • miluji přírodu, zvlášť lesy, kde ráda čerpám energii
  • miluju KAFE, bez něj se denně neobejdu (minimálně dvě až tři za den) a energetické nápoje BIG SHOCK
  • miluji stříbro a bílé zlato, ne žádné bižu
  • miluji, když se můžu jen tak posadit a dát si bílé víno, Cider nebo prostě pivo po těžkém dnu
  • podporuji LGBT skupinu a když vidím pár stejného pohlaví na ulici, jak se k sobě mají, culím se jak měsíček na hnoji (no, na druhou stranu by to bylo blbé, kdybych je nepodporovala a psala homosexuální povídky)
  • mám tři tetování; jedno na předloktí pravé ruky (nápis ´Hell is empty and all the devils are here´), druhé mám hned z druhé strany (obrázek peříčka a obrysy ptáků) a třetí mám také na té samé ruce: barevný obrázek Magnolie











Můj začátek ohledně psaní už víte, popisovala jsem jej v odstavci o zálibách. Chtěla bych jej ale rozvést o to, co preferuji ve psaní a čtení. Jak to vidím z mého pohledu.
Nejsem žádná ostřílená spisovatelka, to vůbec ne a vy to jistě víte díky mé tvorbě, pořád je co zlepšovat a vypilovávat. Pořád se učím, tak jako každý jiný. A jako každý jiný, mám ráda, když je od vás od čtenářů nějaká odezva. Když autor vidí, že se mu článek otevřel třeba třicetkrát a z toho ani jeden komentář, tak ho to zamrzí a pak přemýšlí, zda pokračovat, nebo ne.
Je potřeba brát kritiku jak kladnou, tak zápornou. Sama si třeba nemusím uvědomovat, v čem dělám chyby, a tak je dobré, když mi to potom řeknete vy. Sto lidí - sto chutí. Každému se líbí něco jiného, a proto není dobré, když neholdujete například páru SS/HP (tedy Severus Snape/Harry Potter), přečtete si jej a pak píšete nechutné komentáře. Proč to? Proč to tedy číst, když víte, že to není váš šálek kávy?

Co já osobně preferuji... Hm. Těžko říci, jelikož se mi to samozřejmě mění. Dříve jsem dost psala na anime (abych to upřesnila, tak na Naruta; v sekci jsou jak jednorázové, tak kapitolové povídky, nebo i na přání), ale to se mi nějak postupem času omrzelo a změnila jsem žánr.
Teď dávám přednost spíše originální tvorbě (alespoň se o to pokouším), seriálům... to jste mohli vidět přímo v sekci Mimo mísu TADY, dívám se na dost seriálů, tedy hlavně těch zahraničních a prostě nemůžu odolat na pár jedinců, kteří prostě volají o to, abych je spárovala dohromady. :D Ony originální, o které se snažím a které najdete v sekci Mimo mísu TADY


Pokud chcete vědět, kde hledám náměty na povídky, tak sama nevím. Všude, obviously.
Když vidím film ("seroš"), když usínám, když mám narvaný sluchátka v uších a jdu po městě, když jsem na procházce se psem, když oslavujeme s rodinou narozeniny. :D To poslední asi ne. I když...



Na konci mého nudného vyprávění o mé osobě, bych vám chtěla poděkovat (pokud ještě sedíte na místě a čtete to). Samozřejmě, že chci poděkovat také všem, kteří sem chodí už od mého začátku (a že těch blogů jsem už vystřídala).

Teď jsem vám alespoň trošku přiblížila, komu patří tento blog, jaký autor tu píše povídky, které čtete (alespoň snad někdo) a že nejsem jen tak nějaký úchyl, ale super perverzák. :D :)

Vaše May Darrellová





Mé oblíbené stránky najdete TADY
Mé oblíbené ikonky, které nebyly aktualizovány řádku let, zase TADY

 

35 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama