Zrozen

6. května 2013 v 13:00 | May Darrellová

Zrozen

Pitch Black/Jack Frost

Přidávám další jednorázovku k filmu Rise of the Guardians aneb Legendární partu. Tentokráte na pár Pitch/Jack. ^^
Doufám, že se bude líbit... Zatím by to měla být k tomuto filmu poslední jednorázovka, musím se na ten film podívat znovu, aby mě napadly další témata. :D
...vaše May Darrellová



Bělovlasý chlapec, který vypadal jako náctiletý, našlapoval zasněženým lesem. Jeho kroky byly tiché - možná tím, že ho nadzvedával vítr anebo tím, že nechtěl, aby o něm někdo slyšel. Jeho oblečení bylo mírně zašpiněné a na některých místech dokonce potrhané. Ptáte se od čeho? Ještě před hodinou on a další strážci bojovali za tento svět, za to, aby děti nepřestaly věřit, za to, aby svět nepadl do rukou zlého stínu. A vyhráli.
Pich Black, temný stín, který chtěl ovládnout svět a zbavit se strážců, byl sám zahnán svými nočními běsy bůhví kam. Jack netušil, jestli se má cítit šťasten nebo ne. Popravdě se cítil mizerně. Měl by teď oslavovat se strážci a ne, aby tu byl sám. Avšak tohle přesně potřeboval. Samotu.
Na chvíli se zastavil, chladnou dlaní se opřel o zmrzlý kmen stromu a vydechl. Musel na stín myslet neustále, od té doby, co se ho Pitch pokoušel převést na svoji stranu, od té doby, co mu říkal ty slova, která byla tolik pravdivá, musel sám uznat, že měl pravdu.
Nechtěl být sám; sice měl přátele, dokonce ho viděly i děti, ale tohle mu nestačilo. Nebo ano? Přeci tohle bylo vše, co si tolik přál, vše, po čem toužil a dostal to. Tak co se to dělo?
Odlepil dlaň od stromu a pokračoval v cestě, míjel zasněžené borovice, jedle a smrky. Přišel až na malinký palouček, který ležel zahalen uprostřed jehličnatých krasavic a konečně se zastavil. Zabodl hůl do zmrzlé, sněhem poseté země; hůl se otřásla, Jack se díval, jak po jejím povrchu přejel modro - bílý záblesk, který značil, že byla kouzelná. Středně dunivá rána holi o zem se rozlehla po paloučku.
Frost zaklonil hlavu, modré zářivé oči, které prozrazovaly, že nebyl tak mladý, jak vypadal, upřel na zářivě bílý měsíc. "Máš všechno, co jsi chtěl," řekl tiše, že se skoro ani on neslyšel. "Ochránili jsme děti, …ochránili jsme jejich sny, jejich naději a budoucnost. A my jsme se zachránili také…" vydechl smutně, ani přesně nevěděl, proč. "Tak proč se cítím tak hrozně?"
Zamlkl. Jakoby sám v duchu přemýšlel a přemítal, proč se cítil tak špatně. Proč všichni jsou šťastní, dokonce i měsíc zářil více než kdy jindy, jen on byl na dně. Nastalo dlouhé ticho, Jack stál na zasněžené mýtině a přemýšlel o událostech, co se staly ani ne před hodinou.
"On sice má všechno…" ozvalo se tiše, ani ne dva metry od Jacka. Chlapec se překvapeně otočil, modré oči nevěřily tomu, co viděly. To není možné… Co tu dělal?! Přímo před ním stál ten, o kom tolik přemýšlel, stál rovně jako svíčka, jakoby jeho hrdost nebyla ani poškozena. Černé vlasy měl sčesané opět dozadu, žluté oči jej probodávaly a dlouhý černý oděv na něm vlál díky větru, který se najednou utvořil.
"Jak ses sem…"
"Běsi mě hnali jen několik mil odtud. Když se nedívali, otočil jsem to… a vrátil jsem se. Nejsou tak chytří jako já," slova mu plynuly z úst pomalu, ledabyle… jako by měly spoustu času. Pitch stál pořád vzpřímeně, ani se nepohnul. Bylo to jako shledání po několika letech - dvou nepřátel, kteří se najednou našli a teď nevěděli, co si říct, i když toho bylo tolik. V našem případě, to byla jen hodina, dvě, co se viděli naposledy.
"Proč jsi tady, …Jacku? Neměl bys být se svými strážci?" udělal krok k němu, který ani Frost nepostřehl. Pitch se pohyboval opravdu jako stín, mohl si dovolit pohybovat se tak, aby nikdo nic nezpozoroval. Ne nadarmo to byl noční stín.
"Přidal jsem se k nim. Potom, co jsme zachránili děti a vyhnali tě… jsem se k nim přidal," řekl a ani nevěděl, proč by ho to mělo zajímat. Pitch naklonil hlavu na stranu, jakoby si Jacka přeměřoval, na jeho tváři se roztáhl zlý úsměv, který odhalil špičaté zuby. Vypadal jako predátor, čekaje až bude moct vystartovat.
Frost se ošil. Záda mu polil studený pot, dlaně se začaly potit a dech se nepatrně zrychlil. Cítil, jak okolo nich zhoustla atmosféra.
"To mě těší." Jeho slova nebyla upřímná, odkapávalo z nich cosi zlého, co Jacka přinutilo ohlédnout se kolem. Jakoby se bál, že je obklíčen Pitchovými běsy.
"Bojíš se?" jeho úsměv se roztáhl ještě víc, když se Jackův pohled zabodl zpět do žlutého. Mladík nevěděl jistě, tedy… tohle věděl jistě, ale potom tedy nechápal, proč se mu tělo třáslo pod druhým pohledem, proč se dech zrychlil a proč se cítil tak nervózně?
"Říkal jsem ti, že se tě nebojím," řekl Jack, ale klidně to neznělo. A stín to vycítil, udělal pár kroků k němu, teď mohl být od něj tak metr, kdyby Jack natáhl ruku, dotkl by se pevného těla.
Sledoval, jak se Pitch přibližoval a nechal ho. Nechápal, co se to s ním dělo. Zavřel křečovitě oči, aby se nemusel dívat do těch pichlavých.
"Neodpověděl jsi mi na otázku. …Proč jsi tady?" hlas zněl zblízka daleko ostřeji a chladněji. Když Jack neodpovídal, Pitch pokračoval: "Řeknu ti, proč jsi tady. Nestačí ti to, že? Vyhrál jsi a i oni," myslel tím Jackovi přátele a mladík otevřel oči, "a tobě to stále nestačí. Nevíš, co chceš… nebo víš? Ale jinak bys tu nebyl, pokud hledáš odpovědi, tak od něho se jich nedočkáš," kývnul hlavou na měsíc. "Mlčel před tebou předtím, bude i teď," chtěl se otočit a odejít, ale Jack ho nenechal. Chytl jej zcela automaticky za paži, aby ho zastavil v odchodu. Svíral mu paži a na krátký moment jej překvapilo, že byl Pitch tak dobře vypracovaný. Když se muž k němu otočil s arogantním výrazem ve tváři, bylo Jackovi jasné, že tohle předpokládal. Věděl, že jej nenechá odejít.
"Jak jsi to myslel?"
"Tak, jak jsem to řekl. Pokud si myslíš, že ti něco řekne, tak jsi na omylu. Mluví jen s opravdovými strážci, což ty nejsi," otočil se opět k němu a díval se, jak se v Jackovi míchají emoce. Mladíkovi bylo jasné, že ho Pitch chtěl psychicky zdeptat, možná mu nahlodat zlé myšlenky, ale to se mu nepovede. Pustil mu ruku ze sevření. "Vypadni odsud, nebo si tě zase podám!"
Pitch roztáhl opět úsměv. "To by se mi líbilo. Jen ty… a já," přistoupil k chlapci. Teď se dotýkali jeden druhého těly. Dívali se do očí toho druhého, Frost zcela podlehl černým hloubkám, které ho hypnotizovaly. Díval se do nich a nedokázal ze sebe dostat ani slovo, nevšiml si tak, že mu tělo pomalu, ale jistě obmotávaly vlákna Pitchových děsů. Obtočily se okolo nohou a postupovaly dál… kolem bříška, hrudi, rukou, krku… Pak stiskly. Jack se začal dusit, do očí mu stanuly slzy, ruce mu vylítly ke krku a chtěly se vysvobodit, ale nešlo to, vlákna byla až moc silně utažena a nebyla zde ani škvírka, kam by se dostal alespoň jeden Jackův prst.
Jeho zornice se rozšířily, chtěl agresivně udeřit Pitche, ale ten mu ruce zachytil a přirazil je za jeho záda. Přitiskl se k mladému tělu a sklonil hlavu tak, že měl ústa u jeho ucha. "Řeknu ti, co ti chybí. To, co ti oni dát nemůžou, tohle," zavrčel poslední slovo a prudce přitiskl rty k těm chlapcovým.
Jack překvapeně pootevřel ústa, tělo se mu třáslo ještě víc než předtím, oči těkaly po Pitchovým obličeji, než je nakonec sám od sebe zavřel. Srdce mu bušilo jako o závod a naráželo do hrudního koše.
Jejich polibek nabíral na intenzitě, touha, která je najednou zasáhla, byla velká. Pitch svíral Jackovo tělo tak prudce, že se mohlo zdát, že ho úplně drtil, jednou rukou svíral chlapcovy ruce za zády, zatímco tou druhou přejížděl až chtivě po mladé hrudi. Nakonec vjel pod tmavě modrou mikinu a ukájel touhu po dotecích.
Jack vydechl touhou a chtivostí, měl pocit, že se zblázní. Ničemu tyhle pocity nemohl přirovnat, v podbřišku to vypadalo, jako by mu někdo udělal ohňostroj, nohy se mu třásly, jakoby je měl z vosku a krev mu v těle divoce kroužila. To nebylo jediné, co se také dělo. Jelikož tohle zažíval poprvé, bylo to poprvé se vším všudy. Jeho rozkrok začal nabírat na velikosti, a aniž by si to uvědomil, začal se automaticky třít o ten Pitchův. Black zachrčel návalem slasti a pustil Jackovy ruce, mladík místo toho, aby ihned utekl, spustil ruce rovnou na hruď muže, opřel se mu o tělo a Pitch Jackovi vjel do vlasů, které divoce začal tahat. Vrazil koleno mezi Jackův rozkrok a udělal krok vpřed, oba zavrávorali a spadli na zem. Pitch Frosta zalehl, stále jej divoce líbaje. Laskal jeho tělo doteky a návalem vzrušení ho i občas škrábl. Mladíkova mikina byla vyhrnuta a kalhoty najednou rozepnuté a stažené dolů. Pitch přejížděl po vzrušeném klínu a když ho přestal líbat, díval se do očí zakalených touhou.
Jejich splynutí najednou ozářilo zlaté světlo; bylo v dálce, ale oni jej přesto viděli. Odtrhli se od sebe. Muž vstal a udýchaně se rozhlížel kolem sebe, pořád byl ještě oslabený od své porážky a potkat nedej bože Sandmana - to by si nepřál.
Jack vstal, stále ještě úplně mimo si v rychlosti zapnul kalhoty a stáhl mikinu dolů, poté přiskočil ke své kouzelné holi a skočil na Pitche, hůl mu držíce u krku.
"C - co jsi - Co jsi mi to…" nedokázal ani pojmenovat situaci, kterou před chvílí oba zažívali.
Pitch mu chytil hůl a snažil se ji oddálit od svého krku. "Nedělej ze sebe svatouška, Jacku. Líbilo se ti to stejně tak, jako mě!" uchechtl se Black.
"Nelíbilo, bylo to špatné a…"
"A co?" přimhouřil oči. "Přesně o tomhle jsem mluvil, když jsem ti říkal, že ti něco chybí. Není to tak?"
Jack se prudce nadechl. Zatraceně! On měl ve všem pravdu a nejen v tomhle. Proč mu to nemohl říct měsíc, proč musel přijít zrovna on, Pitch, a ukázat mu to. Zatraceně! Pustil Pitche, odstoupil od něj na několik kroků a chytl si rukama hlavu. Tohle nemůže být pravda, tohle mu opravdu tolik chybělo? Láska?
Padl zničeně na kolena, hůl tiskaje k sobě. "Chceš mi tím říct, že mi chybí láska?"
"Ne, takhle bych to zase neřekl," ohrnul ret nad slovem láska. "Nechceš být sám, kdo také ano? A bohužel, přátelé nestačí…"
Jack k němu zvedl pohled. "Nepřidám se k tobě."
"Já vím," konstatoval Pitch, "v to ani nedoufám. Dal jsi mi to už mnohokrát znát."
"Tak co potom ode mě chceš? Proč jsi to udělal?" zvýšil na něj hlas.
"Abys mohl přemýšlet, o co přicházíš… Bude ti to hlodat v hlavě tak dlouho, dokud nepřijdeš," uchechtnul se.
"Ne!" vyjekl až příliš rychle. "Tohle jsi zamýšlel? Ty asi vůbec - vůbec…" zvedl se a divoce gestikuloval rukama, "nechápeš, co to pro mě znamená. Jsem strážce, mám dělat jen dobrá rozhodnutí a žít na straně dobra navěky! Pak přijdeš ty a…"
Pitch roztáhl zlý úsměv a sledoval Jackův výlev.
"…uděláš tohle! Jsi bubák, jsi na té druhé straně. Jak si myslíš, že by se na mě ostatní dívali?"
"A museli by to vědět?" povytáhl obočí.
"Já tohle neudělám!" zakřičel na něj.
Najednou Jack uslyšel kousek od sebe v lese krok, jakoby se tam někdo schovával. Pitch to musel slyšet také, jelikož když se Jack otočil zpět, už tam nebyl. Viděl, už jen černý stín, jak mizel někde v dáli.
Mladík sebral ze země svoji magickou hůl a i s ní se nechal zanést větrem do lesa mezi stromy. Rozhlížel se všude, ale nic neviděl. Až najednou se něco kousek od něj mihlo. Zlatý písek. Rychle se za ním vydal, když jej dostihl, nechal se zavést až za Sandmanem, který stál mezi stromy sám. Jack se najednou zastavil. Když se podíval do jeho očí, něco tu nehrálo.
"Sandy?" řekl opatrně. Malý, zlatý muž o krok ustoupil, ruce založil na prsou a díval se na Jacka tak nějak… zvláštně.
"Stalo se ti něco, Sandy? Děsíš mě," mluvil k němu dál, ale Sandy nic neříkal, až po chvíli se nad jeho hlavou začaly tvořit obrazce. Nejprve to byl obrázek Jacka, jak stál na paloučku a koukal na měsíc, poté to byl obraz jeho a Pitche a pak… Jack polkl, Sandy tu byl od začátku, sledoval ho a viděl vše, co se tu odehrálo.
"Já ti to vysvětlím, Sandy. Vůbec se nemusíš bát, že bych vás zradil. Jsem oddaný dětem a nezradím je… ani vás," dal před sebe ruce v sebeobraně.
Sandy naklonil hlavu na stranu a přeměřoval si ho. Než se mu nad hlavou objevily další obrazy.
"Ano, určitě. Zůstanu s vámi, jen… jen nic neříkej ostatním," přešlápl nervózně z nohy na nohu a díval se, jak Sandy váhal. Tušil, že se mu to nelíbilo, ale nakonec přikývl. Přiletěl k němu a natáhnul ruku ve znamení, že je mezi nimi všechno v pořádku. Jack ji chytl a stiskl.

V jedné místnosti na severním pólu, bylo narváno. Na židličce seděla barevná víla Zuběnka, zrovna si čistila křídla, když si k ní přisedl velikonoční Zajíc. Naproti o krb opřený, stál ruský Santa Claus, vedle něj spalo pár vánočních skřítků a v rohu místnosti se mačkali dva sněžní muži.
"Konečně klid," povzdechla si víla, "bez Pitche už nebudeme mít takové starosti."
"Objeví se další zlí zloduši," povzdychl si Santa a upíral zrak do plamenů v krbu.
"Dej pokoj, zrovna jsme vyběhli s jedním a ty už přemýšlíš nad dalšíma? U svatých vajec!" protočil očima Zajíc.
Do místnosti vešel Sandman společně s Jackem. Měl skloněnou hlavu, jakoby se na ostatní strážce nemohl ani podívat.
"Kde jste byli?" vyjel na ně Zajíc a podíval se na skleslého Jacka. "Je ti něco?"
Jack zvedl hlavu a podíval se na něj, poté na Sandyho. Ten jen pokrčil rameny a ve znamení, že bylo všechno v pořádku, se usmál a doplul ke skřítkům.
Jack se také pousmál, avšak jeho úsměv byl o něco smutnější a zahanbenější. Věděl, že i když Sandymu říkal, že se nikdy na Pitchovu stranu nepřidá, v hlavě ho to bude hlodat ještě dalších sto let. Přeci jen… tohle, co zažil s ním, s nikým jiným nezažije.
Možná, že byl zrozen pro to, aby dělal radost a ochraňoval děti, ale kdo bude ochraňovat jeho? Kdo mu dá to, co opravdu potřeboval?
Pitch… Black.
Zatraceně!

Na googlu jsem našla pár super hafo mega moc dobrých obrázků. :D Se s vámi o nějaký podělím. :)


A ty nejlepší nakonec. Muhahaha...
HELL... YEAH!
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 aoiko aoiko | 6. května 2013 v 18:46 | Reagovat

moc hezky napsaní a užasní par :D

2 terkic terkic | Web | 8. května 2013 v 17:14 | Reagovat

jo při sledování toho filmu mě taky napadaly zvrhlý myšlenky na tyhle dva :D jsem ráda, že jsi něco takovýho sepsala :)

3 moncicák moncicák | 11. května 2013 v 18:33 | Reagovat

úžasný pls udělěj ještě jednu :-D

4 Zoe Christy Zoe Christy | E-mail | Web | 2. srpna 2013 v 23:00 | Reagovat

Ja som z nich bola tak hotová :D Prečo sa teraz točia filmy s nie moc dobre skrytou yaoi tématikou? :D
May chce to rozhodne pokračko :D

5 kami kami | 4. září 2013 v 13:42 | Reagovat

Veľmi sa mi to páčilo.

6 Pervy Salamander Pervy Salamander | Web | 4. srpna 2014 v 18:42 | Reagovat

Tak to je povedené. Bude pokračování? Chtělo by to, zajímá mě jak by to všechno dopadlo.. Nebo by mohla být i jiná nová povídka ^^

7 Dady Dady | 23. prosince 2017 v 3:03 | Reagovat

Nemôžem s toho. Dokonalosť

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama